pátek 14. září 2012

Unloved

LOVE


Co oči nevidí, to srdce nebolí... (někdy je těžké dívat se na druhé, jak se milují)

Láska je to, čemu dovolujeme, aby nám ubližovalo. 
Milujeme ty, kteří nás odmítají a odmítáme ty, kteří nás milují.
Láska je jedno z těch utrpení, jež není možno skrývat. Stačí jedno slovo, jeden nepatrný pohled, dokonce i mlčení k tomu, aby se projevila v plném rozsahu. 
Nechtějme, aby se ten, koho milujeme, podobal našemu ideálu, ale naopak - ideál přizpůsobme tomu, koho milujeme. 

Největším štěstím člověka je, když může žít pro to, zač by byl ochoten zemřít. 
Šťastný chce být každý člověk. I ten, který se nakonec oběsí...
Šťastný není ten, kdo se druhým zdá, šťastný je ten, kdo se sám pokládá za šťastného. 

FOREVER ALONE ♥ a jsem spokojená! ;))


(Unloved... but my dog loves me! I love him too!)

čtvrtek 30. srpna 2012

Je libo dietu?

Ne, díky! 

Diety nejsou nic pro mě. Jsem sice hoooodně vybíravá, ale jídlo miluju! Šíleně ujíždím na sladké. Nejen na čokolády, gumídky a lízátka, ale i na knedlíky plněné jahodami, palačinky se skořicí nebo buchtičky se šodó. I kdybych měla cvičit tři hodiny denně, dobrého jídla se prostě nevzdám. Copak můžu odmítnout pečenou kachýnku s domácíma bramborovýma knedlíkama a sladkým zelím? No nemůžu! :D

Přečetla jsem už nespočet článků (některé třeba i 4x), kde popisovali, co mám a nemám jíst. Jaké potraviny mám kombinovat, kolik toho sníst a jak to jíst. Něco málo jsem si z těch rad vzala, ale spíš to mám jen za písmenka, které mají vyplnit papír, aby se časopis líp prodal.
Je fakt, že by strava měla být vyvážená. Nějaké ty bílkoviny, sacharidy, trochu tuků a hlavně hodně vitaminů. Jo, jo, jo. Já vím. Snažím se to nějak udržet. Jenže ty přiblblé okolnosti... A hlavně moje hlava domácnosti. On nakupuje, já jím. Radši bych to obrátila, protože to, co kupuje... z toho by ztloustla i modelka. Dál je to pořád samé AŽ, AŽ, AŽ. Až si budu vydělávat, tak si budu kupovat svoje jídlo. Až mi bude 18, tak budu žít lepší život. Až budu mít svoji domácnost, až si budu sama vařit... a tak dále, a tak dále.

Co s tím, když se nechci vzdát svých příšerných stravovacích návyků? To je jednoduché: cvičit, sportovat, prostě hýbat se.
Problém je v tom, že mě hned všechno přestane bavit. Ale to už mám taky promyšlené. Prostě budu cvičení střídat. Chvíli budu jezdit na kole, pak cvičit aerobic, potom si zaskáču na švihadle, zatancuju si a nakonec se protáhnu stylem jógy.
Nic složitého na tom není. Stačí si sestavit plán a ten pak dodržovat. Občas přijde nějaká ta odměna, aby nás to nepřestalo bavit a nevzdali jsme to. Nejdůležitější je motivace. Já jich mám hned několik. Ve skříni mi leží několik riflí a kraťasů, do kterých se chci vejít. Chci vypadat dobře v plavkách. Chci se cítit líp. Chci něco dokázat. :))

Vynikající vrtulky s masovou omáčkou! Yummi! ;P 

středa 20. června 2012

Být či mít?

Mám mindráky. 
Jsem tlustá. 
Mám pihy a znaménka. 
Nemám husté vlasy. 
Jsem malá.
Jsem nahluchlá. 
Nemám vůbec dobrou paměť. 
Trpím přehnanou sebelítostí. 
Lepí se na mě samé špatné typy. 
Jsem moc důvěřivá. 
Ztratila jsem pevnou vůli. 
Často se nechám strhnout. 
Trpím malými depresemi. 
Nemám téměř žádné kamarády.
Beru na sebe všechny viny světa. 
VŠECHNO JE TO MOJE VINA! 


A proto se ptám: Být v piči nebo mít v piči??? (Omlouvám se za ten výraz)