úterý 25. března 2014

Každý koniec je novým začiatkom

Je to srab. Rozešel se s ní přes sms. Vlastně vždycky všechno řešili přes sms. Moc spolu nemluvili. Celý vztah byl divný. Ale ona ho milovala. Jako nikdy nikoho. Proč? To nevěděla. Nebo že by... Ano! Bylo to proto, že u něho jediného měla pocit, že ji opravdu má rád. Že to cítí stejně jako ona. Teď je všechno pryč. Trochu se vybrečela. Natáhla na sebe koženou bundu. Obula boty. Zapojila sluchátka do mobilu. Zapnula si písničky od Kaliho. Vydala se směrem k parku. Bylo jí zvláštně. Žere ten adrenalin. Šla tmou. Na chvíli se zastavila u rybníka. Pokračovala dál. Brána byla zavřená. Musela se vrátit. Šla dál. Zdržela se u pomníku zemřelé tety. Plakala. Po chvíli se sebrala. Nevěděla kam jde. Prostě dávala nohu před nohu. Najednou uviděla světlo. Bylo ostré. Oslepilo ji. Ucítila náraz a tupou bolest...

Viděl, jak má hlavu skloněnou. Šla pořád blíž a blíž ke středu silnice. Křičel na ni. Neslyšela. Uviděl auto. Rozběhl se. Nestihl to. Uviděl, jak se její tělo vymrštilo do vzduchu. Při dopadu narazilo do protijedoucího auta. To jej znovu odhodilo. Dopadla doprostřed vozovky. Ležela na boku. Byla celá od krve. Na těle měla spoustu šrámů. Když přišel blíž, zahlédl její strnulý obličej, po kterém stékala slza... 


sobota 22. března 2014

Jak lev zabil tygra

Byl jednou jeden král. Měl malinké chudé království. Byl opravdu moc chudý. Neměl téměř nic. Neměl peníze ani majetek. Jediné co měl po svém boku, byli jeho přátelé. A pár poddaných v jeho malém království. Ten král se jmenoval Lev. Král zvířat.

Lev šel jednoho krásného slunečného dne na procházku poměrně rozlehlým parkem. Potkal tam pár svých poddaných, se kterými tam byla neznámá osoba. Nikdy ji ve svém království neviděl. Přišel tedy k nim a zeptal se, kdo zavítal do jeho pustin. Jmenovala se Beltygra. Byla ze sousedního, velmi rozlehlého a bohatého království. Dcera nějakého známého kupce. Král se do ní zamiloval na první pohled. Často jí psal a hodně jí nadbíhal.

Ona se také časem zamilovala. Začala vzkvétat neskutečná láska. Zažívali spolu opravdu krásné dny. Ona mu říkala lvíčku a on jí tygříku. Byli spolu šťastní.

Ale každá láska jednou skončí. Ať už nevěrou, smrtí, či to jeden z nich prostě nezvládne...

Jednoho velmi hnusného, deštivého a odporného večera se Lvíček úplně a totálně zbláznil, roztrhal Tygříkovi hruď a rozerval mu srdce na kusy... 

Konec a zvonec!



sobota 8. března 2014

Zhrzená

A tak po čase došel mi dech,
ze rtů ozval se poslední vzdech,
a přejel mi mráz po zádech.
Nakonec vše vyřešil tvrdý a dlouhý běh!

Mozek už to nezvládá,
povinnosti odkládá.
Každý mi tu vykládá,
pravdami to dokládá,
že vidíš jen sebe,
a nad sebou nebe.
Pod tebou je peklo zlé,
tak tohle je fakt nemilé!

Pořád jsem ti pomáhala...
svoje věci nezvládala.
Kde je nějaký vděk? A hle! Na to pes štěk:
Ahoj lidi, já jsem Black! A mám skvělý swag!

Ano, možná máš svůj styl,
ale v těžkých chvílích, kde jsi byl?
Pokaždé ses urazil,
když řekla jsem si dost!
Vylezla na nejbližší most
a měla po mě zbýt jen kost!

Někde venku nebo v hospodě,
a v největší pohodě,
hrál jsi v klidu kulec,
jedině tak jsi velký borec,
ledový jak ledoborec!

Nikdy nic nevíš,
zato vtip mi vždycky povíš.

Přesto všechno tě mám ráda,
no bohužel ne jako kamaráda!

Z lásky nelze odstoupit,
zlozvykům ustoupit,
spoustu rizik podstoupit.