Confused

Tolik pocitů... míchají se ve mě jako polévka na plotně. 

Jenže já se s tím nemám komu svěřit. 

Potřebuju se z toho vypsat, vyříkat. Ale není komu. 

Nechci s tím nikoho otravovat, musím se s tím vypořádat sama.
Jsem tady sama, pořád jsem sama. 

Jsem sama, i když jsem v davu lidí. 

Asi osud... ne, nesváděj to na osud, Bino! 

Můžu si za to jen já sama. Jsem totiž jiná. 

Jako matematika... chápe mě málokdo. 

A nevyzná se ve mě nikdo. Ani já sama. 

Nedá se nic dělat, musím se s tím poprat. 

Skákat šipku do betonu nebudu, na to jsem moc líná. 

A tak si jdu udělat jedno velké silné kafe, vytáhnu učebnici do účetnictví, hromadu papírů a pokusím se nacpat nějaké informace do té duté a tupé schránky, která sídlí na mém krku.